Marek Hłasko

Marek Jakub Hłasko (14. ledna 1934 Varšava – 14. června 1969 Wiesbaden) byl polský prozaik, esejista a filmový scenárista.

Z kázeňských důvodů nedokončil studium a pracoval jako řidič, v roce 1952 se stal dopisovatelem deníku ''Trybuna Ludu'' a v roce 1954 publikoval svoji první povídku ''Baza Sokołowska'', v níž otevřeně vylíčil život dělnické mládeže. O rok později se stal redaktorem generačního názorového časopisu ''Po Prostu''. Získal pozici mluvčího nonkonformních mladých intelektuálů, symbolizoval odklon od doktríny socialistického realismu a byl pro svůj bohémský styl života označován za polského Jamese Deana. Jeho společenskokritický román ''Ósmy dzień tygodnia'' zfilmoval v roce 1957 Aleksander Ford, promítání snímku však bylo zakázáno až do roku 1983. V roce 1958 získal Hłasko Literární cenu polských nakladatelů.

Od roku 1958 žil v exilu (Západní Německo, Izrael, USA). Stesk po vlasti u něj vedl k prohlubujícím se psychickým potížím, alkoholismu i destruktivním a sebedestruktivním náladám. V roce 1968 v New Yorku při jedné opilecké hádce udeřil svého přítele, hudebníka Krzysztofa Komedu, který spadl ze srázu a utrpěl smrtelné zranění hlavy. Zbytek života strávil Hłasko výčitkami a 14. června 1969 byl nalezen ve svém bytě mrtev. Nejpravděpodobnější příčinou smrti bylo požití barbiturátů a alkoholu; nenašel se dopis na rozloučenou, takže je sporné, zda šlo o smrt dobrovolnou.

V letech 1961 až 1965 byla jeho manželkou německá herečka Sonja Ziemannová.

Polská punkrocková skupina The Analogs mu věnovala album ''Hlaskover Rock'' (2000). Získáno z Wikipedie